Hello, everypony!
Tento článek odkládám už někdy od ledna 2022, a až teď jsem se dostala k jeho napsání. Chci v něm pohovořit o procesu tvorby mého vůbec prvního custom poníka (pokud nepočítáme ty, které jsem si v minulosti vytvořila z plastelíny a z fima). Tohle je příběh o tom, jak se z ošklivého fakie poníka stal jeden z mých milovaných poníků ve sbírce. Příběh o Warm Sunset.
Poznámka pod čarou: všechny fotky (až na ty finální) jsou foceny v práci, mobilním telefonem. Z toho důvodu se nejedná o mé klasické rádoby kvalitnější fotky.
Všechno to začalo v prosinci 2021, když jsem u nás v práci našla tohoto opuštěného poníka. Někdo ho k nám daroval, ale tou dobou nebyl nikdo, kdo by se ho ujal a komu by tento dar přišel vhod. A tak jsem se ho ujala já. Měli jste vidět mou první reakci; když jsem ho totiž viděla na dně boxu plného hraček, myslela jsem si, že to je originální My Little Pony třetí generace, Strawberry Swirl. Až když jsem se probojovala skrz všechny hračky, pochopila jsem, že to je fakie poník.
Poník měl velmi zacuchanou a řídkou hřívu, která se ani nedala učesat, v jak špatném stavu byla. Bylo mi ho dost líto, obzvlášť protože jsem v něm viděla velký potenciál. Většinu svých fakie poníků jsem rozdala, protože jsem k nim časem už nechovala tolik lásky jako kdysi. Tenhle ale byl jiný. Líbilo se mi, jak moc byl podobný originálním MLP třetí generace, a myslím si, že právě tahle skutečnost mě přiměla si ho nechat a dát mu nový život. Plán byl jednoduchý: umýt ho, zbavit ho ohlávky a obdařit ho bujnější kšticí!
Pokud měl tento poník dostat nový život, měl by dostat i novou hřívu. A tak jsem se na svých nočních směnách ponořila do přeměny. Jako první jsem hřívu ostříhala co nejvíc to šlo. Nebojte, takhle jsem ho rozhodně nenechala, i když jako pankáč by byl taky roztomilý.
A potom jsem z něj udělala polévku! Cože? No opravdu, ponořila jsem poníka do horké vody a chvilku ho tak nechala. Potřebovala jsem mu totiž urvat hlavu, a na to, abych to učinila, jsem potřebovala, aby trochu změkl plast, ze kterého byl poník vyroben. Já vím, zní to strašně drasticky, ale věřte mi, dá to dobrý konec!
Proč jsem si chtěla zahrát na francouzskou revoluci a zbavit ho hlavy? Tady je důvod! Potřebovala jsem se dostat dovnitř poníka, abych z něj pinzetou vybrala kořínky jeho původní hřívy a ocasu, a mohla mu dát nové. Ještě nikdy předtím jsem to nedělala, ale kdysi jsem na to viděla návod, a zbytek přišel tak nějak intuitivně.
K tzv. "rerooting" či "rehairing", jak se tomu říká v angličtině, jsem nepoužila umělé vlasy pro poníky a panenky, nýbrž vlnu, která se mi doma válela už delší dobu (protože si vždy koupím něco, co mi padne do oka, a pak nevím co s tím mám dělat).
Neměla jsem speciální jehlu, kterou se rerooting dělá, a tak jsem si vymyslela vlastní metodu. Až časem zjistila, že se tato metoda běžně používá a že nejsem jediná, koho to napadlo, ale to nevadí, i tak jsem se cítila hrozně chytře. Pokud chcete, můžete se mrknout na můj instagram do výběru stories →Warm Sunset←, kde jsem se snažila pečlivě zfotodokumentovat celý postup. Ale ve zkratce:
Ustřihněte si cca půl metru rybářského vlasce a ohněte ho napůl.
Oba konce vlasce postrčte zvenku jednou dírkou v poníkovi; dírkou, ze které vycházela původní hříva. Vlasec ale zatím neprovlékejte celý skrz.
V polovině vlasce vám vznikne jakési očko. Tím provlékněte vlnu, tak, aby za očkem bylo třeba 10 cm vlny (nebo kolik chcete, ale mělo by to být trošku víc, než je vaše finální představa délky hřívy).
Jakmile se oba konce vlasce dostanou k velkému otvoru v hlavě/tělu poníka, zatáhněte za ně (můžete si pomoct kleštičkami či pinzetou) a provlékněte zbytek vlasce skrz dírku v poníkovi, tak, aby se do dírky dostala i vlna. Pokud Vám to nejde, protože je dírka moc malá, můžete předtím dírku roztáhnout jehlou nebo špendlíkem. Nebojte se zabrat, vyžaduje to trošku síly, v závislosti na tloušťce vlny.
Protáhněte vlnu co nejvíc dovnitř a až ji budete mít v dosahu (tedy až ji dostanete až k otvoru v hlavě/tělu poníka), udělejte na ní 1-2 uzlíky.
Jakmile máte vlnu zabezpečenou uzlíkem, zatáhněte za ni z druhé strany, aby se uzlík usadil hned za dírkou, a ustřihněte ji. Doporučuji nechat pramínky delší, než plánujete, obzvlášť pokud se chystáte pak vlnu rozčesat. Po tomhle kroku vám budou z jedné dírky vycházet dva pramínky vlny, a můžete se stejným postupem vrhnout na další dírku vedle.
Doporučuji se podívat na ta stories na instagramu, abyste měli představu. Bez fotek a videí se to velice špatně vysvětluje. Moc se mi tahle metoda osvědčila, protože na ni vůbec nepotřebuji lepidlo - vlna zůstane v těle poníka zafixovaná uzlíky, což je za mě mnohem jistější varianta, než hřívu do poníka lepit.
Bohužel se potom celý proces protáhl, protože jsem neměla žádné vhodné kleštičky ani pinzetu, kterými bych se dostala do hlavy poníka a vytrhala mu odtamtud zbylou hřívu. Musela jsem tedy koupit nový set pinzet. Nakonec se ale povedlo, a jakmile jsem zaměnila vlnou ocásek i hřívu, vypadal poník nějak takto.
Na této fotce jsem ho již zbavila ohlávky, kterou měl namalovanou na hlavě. Stačil na to odlakovač na nehty. Bohužel se ohlávka nesmazala úplně, na titulní fotce můžete vidět, že tam je stále slaboučký růžový náznak čar. Obávám se, že tam je barva zažraná do plastu a tedy jediné, co by pomohlo, je namazat místa peroxidem a vystavit na sluníčko. A do toho se možná pustím až někdy v daleké budoucnosti, rozhodně ne teď.
Oči jsem mu nemazala, netroufla jsem si na jejich překreslení. Navíc jsou vcelku hezké a velmi podobné stylu třetí generace My Little Pony. I cutiemark jsem tomuto poníkovi nechala; přišlo mi to ikonické, protože jeho barvy hřívy (růžová + bílá + oranžová + červená) představují v LGBTQ+ komunitě lesbickou vlajku, zatímco barvy cutiemarku (růžová + fialová + modrá) představují bisexuální vlajku.
Rozhodla jsem se mu hřívu ještě rozčesat. Hořce jsem tohoto rozhodnutí litovala, protože poník tak přišel o dvě třetiny objemu jeho bujné kštice. Pak jsem mu ale hřívu pořádně umyla kondicionérem a zastřihla (protože vypadala jako že je "vytahaná"). A výsledek?
Ve finále jsem s výsledkem moc spokojená. Poník dostal jméno Warm Sunset, a to od mé kamarádky Leušky. ♥ Jakmile jsem ho dokončila, zapsala jsem ho do svého seznamu poníků a oficiálně ho uvedla do své sbírky. Shodou okolností se tak stal mým 300. poníkem ve sbírce a prvním poníkem v roce 2022, o to víc je pro mě speciální. ♥ Krátce po jeho dokončení jsem získala Strawberry Reef (článek o ní →zde←), a ty dvě mi k sobě natolik seděly, že jsem z nich prostě musela udělat pár. ♥ Warm Sunset a Strawberry Reef tedy dnes stojí na mé poličce vedle sebe a pusinkují se.♥
Doufám, že se vám můj velice teplý poník líbí, a že vám sdílení mých zkušeností přišlo užitečné. Já se toho rozhodně hodně naučila a těším se, až se někdy v budoucnu ponořím do dalších úprav zubožených či nechtěných poníků.
~ Eliška Poníková
Žádné komentáře:
Okomentovat