Máme tu nový rok, a s ním i nový článek! Mnoho blogerů, jež se věnují stejnému tématu jako já, teď psalo o ponících, které našli pod stromečkem. Já nebudu výjimkou, ačkoliv je nutno podotknout, že tihle miláčci nebyli pod stromečkem - přišli trochu dříve a nadělila jsem si je já. Radost však udělali stejnou, jako kdybych si je bývala byla rozbalila u štědrovečerní večeře, takže mise se dá považovat za splněnou!
Poslední dobou jsem si hodně stýskala po třetí generaci MLP. Nevím, odkud to přišlo, prostě mě přepadla tak silná nostalgie, že jsem občasné chvilky volného času trávila projížděním inzerátů na bazarech. Do té doby jsem si říkala, že už si nové MLP G3 pořizovat nebudu a že zůstanu věrná svým devíti miláčkům z dětství, jenže to přepadení bylo natolik intenzivní, že mě obralo i o tohle maličké předsevzetí. Netrvalo tak dlouho a narazila jsem na velmi výhodný inzerát na bazoši. Pán v něm nabízel sedm relativně zachovalých poníků a skútr na dálkové ovládání dohromady za 300 korun (bez poštovného). Byla jsem z té ceny ohromená, protože všude jinde jsem jednoho takového poníka vídala za 100-250 korun, to asi jak si lidi začali uvědomovat, že tahle generace MLP je čím dál tím větší rarita. Proto asi není překvapující, že jsem po této nabídce okamžitě skočila.
Nečekala jsem, že poníci budou v nějak extra špičkovém vztahu, a oprávněně. Byli zaprášení, trochu špinaví, někteří místy počmáraní propiskou a fixami, všichni měli začmárané magnety v kopýtkách a Scootaloo měla dokonce čumáček od průhledného třpytivého laku na nehty. Ani hříva nebyla žádná hitparáda, pár jedinců ji má dost roztřepenou, zvláště Fluttershy, a Wysteria ji má dokonce trochu ostříhanou. Na druhou stranu jiní ji měli opečovávanou, zaplétanou do malých copánků, to mě potěšilo a ulehčilo mi to hodně práce.
Vzala jsem si všechny poníky do parády a pokusila se je nějak hodit do gala. Umyla jsem jim hřívy, vydrbala skvrny od propisek i fixek, na chudinku Scootaloo jsem vzala odlakovač na nehty a zbavila ji třpytek na čumáku. Není to na sto procent, bohužel nemám žehličku na vlasy, abych zcela zkrotila hřívu nebohé Fluttershy, ale i pouhý kondicionér udělal pokrok.
Trvalo dlouho, než jsem je nafotila, proto jsem jim předtím znovu zapletla hřívu, aby ji na focení měli krásně vlnitou. Říkala jsem si, že bude dobrý nápad, když jim ocásky navinu do drdůlků, ale ouha, těsně před focením jsem jim je rozpletla a zjistila, že místo krásných vlnek vypadají jejich ocásky jako miniaturní tornáda, a už nebyl čas ani prostor na to je před focením zkrotit. Proto se nelekejte, nemají tak roztřepené prameny, jen neumím "stylovat" hřívu česacím poníkům, jsem moc rozmazlená svými Filly koníčky.
Tady mi noví ňufíci pózovali v matčiných zimních truhlících:
Další je Fluttershy! Tahle malá bobinka je z roku 2004 a byla v sadě s Toolou-Roolou a Pink Sunsparkle (aspoň si to myslím, soudě podle toho, že jsem je od pána zakoupila spolu s ní). Bohužel má hodně roztřepenou hřívu, kondicionér na vlasy nepomohl tolik, jak jsem očekávala. Asi by si s tím poradila žehlička na vlasy, ale tu nemám. Nemáte někdo jinou radu, prosím?
Zatím si nejsem jistá, jestli u mě zůstane, možná poputuje ke kamarádce, ale ještě se musím rozhodnout. Fluttershy už jednu mám, z roku 2006 (má tedy jiný mold), proto mi přijde zbytečné mít dvě, obzvlášť když s tou první jsem si prožila velkou část života. Na druhou stranu, pokud tahle druhá byla v sadě s dalšími dvěma poníky, které mám, přijde mi škoda je oddělovat od sebe. Jsou šťastná rodinka, víte jak.
Spolu s Fluttershy bylo v sadě tohle nejsladší miminko jménem Pink Sunsparkle! Mohu hrdě říct, že tohle je můj historicky první baby MLP třetí generace. Moc moc ji miluji, má nádhernou hřívu a rozkošný kukuč ♥
Třetí do rodinky je Toola-Roola! Osobně jsem byla dost překvapená, když jsem hledala její jméno, protože jsem vždy měla za to, že Toola-Roola je světle růžová se žluto-oranžovo-růžovou hřívou a modro-fialovým ocáskem, s cutiemarkem znázorněným jako štětec a spirálka. Ukázalo se, že tomuto popisu odpovídá novější vydání Toola-Rooly od roku 2008, do roku 2005 vycházela tato prdelka, kterou vidíte na obrázku. Rovněž ji moc miluju, je prostě úžasná, zbožňuju její cutiemark ♥
Velkou radost jsem měla i ze Strawberry Swirl (2003 nebo 2005)! I ona potřebovala pomoct s hřívou, ale naštěstí to není tak hrozné. Když jsem jí teď rozpletla drdol, její ocásek vypadá, jako by místo něj měla cukrovou vatu ♥ Je krásná, jen se mi bohužel nepovedlo ji pořádně vyčistit; na čele má stále jakýsi oranžový flíček. Doufám, že v budoucnu se ho zbavím, možná ho zkusím zlikvidovat odlakovačem na nehty nebo odmašťovačem. Držte mi tlapky!
Předposledním poníkem, kterého jsem vytáhla z balíčku, byla Sapphire Shore (buď z roku 2004 nebo 2009, nevím jistě). Měla krásně zapletenou hřívu, proto jsem jí po umytí znovu udělala několik copánků, a tohle je výsledek. Má nádhernou hřívu, připomínající mořské vlny ♥
Poslední je tato Scootaloo z roku 2009. Stala se mým dalším milníkem - prvním G3.5 poníkem v mé sbírce! Tuhle "půlgeneraci" jsem nikdy moc nemusela, tito poníci mi přišli zvláštní, s velikou nafouklou hlavou a děsivým pohledem. Teď už vůči nim tolik nezbrojím, možná mají něco do sebe, kdo ví. Tato chudinka nebyla v moc dobrém stavu, po celé tlamičce měla průhledný třpytivý lak na nehty. Proč, to asi nikdy nezjistíme. I její hříva se jevila dosti katastrofálně. Na druhou stranu se mi moc líbí její ofina, je super, jak měli G3.5 poníci upravené hřívy.
No a nebyla by to Scootaloo bez svého prďáckého skútru! Mám k němu i ovládání, ale ještě jsem neotestovala, zda skutečně funguje - nemám ani čas, ani baterky.
Na závěr řeknu jen to, že mám z tohoto úlovku obrovskou radost ♥ Moc se mi po třetí generaci My Little Pony stýskalo, bylo super si zase obohatit sbírku pár kousky. Právě díky této sérii jsem začala psát své první příběhy, které vygradovaly až v Lunarii, můj vymyšlený svět, na kterém pracuji už přes 10 let. Nebýt MLP G3, možná by ani neexistoval. Proto jsou pro mě tito poníci tak speciální, a vždycky budou mít své místečko v mém srdci ♥
Co vy? Máte rádi třetí generaci? Proč ano nebo proč ne? Pojí se vám k nim zážitky z dětství? Podělte se o ně v komentářích, ráda si vaše komentáře přečtu!
Zároveň mi dovolte vám tímto článkem popřát vše nejlepší do nového roku, hodně štěstí, zdraví, lásky, poníků a víry v sebe samé! Děkuji vám za veškerou podporu, kterou mi dáváte. Vážím si každého jednoho čtenáře, který sem zavítá ♥
Vaše Eliška Poníková
Žádné komentáře:
Okomentovat